Den 14 – Buddhové z Bamjánu

Buddhové z Bamjánu.

Tyto zhruba 53 a 38 metrů vysoké dominanty tvořily nedílnou část kdysi širšího kulturního centra buddhismu. V době svého vzniku byly něčím mimořádným. Různě poškozené vydržely cca 1600 let.

Nepřežily však islám vybavený moderní technologií. Na daném území by se údajně měla nacházet ještě mnohem větší (stovky metrů) třetí socha, zbudovaná jako ležící. Zatím však nebyly objeveny ani její základy.

Taktéž několik menších soch podlehlo zkáze daleko dříve. Už z náčrtů Alexandra Burnese, který tyto sochy víceméně objevil pro západní svět roku 1832, lze vidět poškození stejného typu jako u egyptské sfingy.

Ač sochy jako takové stojí, jejich obličeje někdo zcela očividně záměrně znetvořil.
Náčrt přikládám jako součást tohoto příspěvku a na jeho základě považuji za sporné přičíst zničení soch pouze Tálibánu, přestože ten dílo zkázy nesporně dokonal.

Do oblasti se dokonce cca 100 let zpátky dostal český cestoval Josef Aul, který zmiňoval, že tamní muslimské obyvatelstvo nazývalo sochy jako „dev“, což bylo cosi ve významu zlý duch.

Pokud by někdo snad váhal nad tím, jak to že sochy nebyly zničeny už dříve, je třeba si uvědomit, že jejich demolice nebyla nic jednoduchého ani s dnešními možnostmi, natož pak někdy ve středověku. Oba skvosty padly v roce 2001.

Tálibán se tehdy v souladu s přísným výkladem islámského práva rozhodl pro likvidaci všech soch v zemi. Samotní Buddhové byli několik dnů ostřelováni z protiletadlových zbraní a následně zaminováni a odpáleni. Údajně bylo spotřebováno cca 50 tun výbušnin.

Že Buddhové nepadli pod vlivem islámu už mnohem dříve tedy může být spíše otázkou technickou než náboženskou. Na kompletní likvidaci prostě nebyly prostředky, takže stačilo rozbít obličeje.

Osobně nemám ani nejmenší pochybnosti, že se Tálibán zachoval přesně tak, jak by se správní muslimové zachovat měli. Po vzoru proroka Mohameda.