Den 46 – povolené a zakázané vtipy

Pokud máte pocit, že možnost dělat si z něčeho srandu je v islámu dost osekaná, tušíte správně.
  • Je naprosto zakázáno dělat si srandu z jakékoliv části islámu či proroka Mohameda. Fakticky jde dokonce o tak vážný prohřešek, že je islám dotyčného jedince doslova považován za vynulovaný a je to založeno přímo na koránu.
  • To samé platí o dělání si srandy z některých povinností věřícího jako je zahalování, vousy, způsob oblékání, atd. A co za jatka umí muslimové rozpoutat, když jde o srandu z jejich náboženství, víme asi všichni.
  • Vtipy by měly být pravdivé. Prorok totiž proklel ty, kdo říkají lži, aby se ostatní zasmáli. Fakticky je to vstupenka do pekla.
  • Je zakázáno muslimovi, aby vyděsil jiného muslima. Dnes by se tomu asi řeklo prank. Hadíthy přímo mluví o společnících proroka. Jeden z nich usnul a ti ostatní ho svázali a bavili se jeho zděšením, když se vzbudil.
  • Obecně je ale v tomto směru zakázáno dělat si z někoho šoufky, mezi což patří i pomlouvání, hanlivé přezdívky, sranda z toho jakým jezdí autem či jak chodí nebo vypadá, že zakopl, atd. Zde je možností nepřeberně. A samozřejmě i zde to platí výhradně pro muslimy dělající si srandu z muslimů, nikoliv dělající si srandu z nemuslimů.
  • Muslim by se měl bát příliš vtipkovat. Hlavně vtipy, které jsou excesivní a člověka až příliš rozesmějí mohou zatvrdit srdce a odvádět od pamatování na Alláha.
  • Neměli byste si dělat srandičky z nikoho důležitého jako je třeba učenec islámu.
  • Pokud už vtipy muslim vypráví, neměl by jich říkat moc. Jak pravil prorok: „Příliš se nesmějte. Smát se příliš umrtvuje srdce.“
  • Vtip nesmí obsahovat pomluvu na jiného muslima.
  • Říkat jemné a decentní vtipy v malém množství je povoleno, ale měl by to dělat jen někdo, kdo velmi dobře zná, kam už nesmí zajít. Opět ocituji proroka: „Kdybyste věděli, co vím já, moc byste se nesmáli, ale mnohem víc byste plakali.“