Samotné jméno budí rozpory. Občas je satanem myšlen ten jeden Satan, jindy se spíše zdá, že se jedná o samostatný druh.
Přímo onomu jednomu Satanovi se zpravidla říká Iblís (zřejmě z řeckého diabolos).
Dle islámské mytologie byl Satan potrestán Alláhem za to, že odmítl padnout na kolena před Adamem.
Satan od té doby hraje roli pokušitele, který nevynechá jedinou příležitost k tomu, aby lidi sváděl od přímé stezky Alláhovy, po které tak nakonec bude dle tradice kráčet jen jedna skupina správných muslimů (a historicky si samozřejmě každá muslimská skupina myslí, že to jsou právě oni).
Všechny druhy omamných látek, pohanských oltářů, věšteckých praktik a gamblerství jsou jeho práce. On stojí za každým hříchem a hudba je jeho hlasem.
Pokud se někdo odvrací od Alláha, Satan nad ním získává kontrolu a poňouká ho k dalším a dalším hříchům.
Satan je nepřítel a dle Alláha s ním máme jednat jako s nepřítelem, vyhlásit mu válku a dávat mu nepřátelství najevo. A to se samozřejmě v praxi projeví bojem proti všemu neislámskému, nehledě přitom na hranice.
Na konci věků se pak Satan přizná, že lidi podrazil a nikdy nad nimi neměl žádnou moc, pouze je zval, aby ho následovali a oni tak činili.