Dnes něco k praktice, které se říká naskh, jinak též abrogace, což znamená zrušení právního předpisu nebo jeho části.
Jedná se o způsob, jak se vyrovnat s rozpory v koránském zjevení, pročež samotný korán zde slouží jako zdroj této praktiky, kde je ve dvou verších zmíněno, že Alláh může jeden verš nahradit lepším. Větší platnost k jednomu tématu má logicky vždy verš mladší. A děje se tak proto, že to prostě rozhodl Alláh, protože ten si může dělat co chce. Starší verš může být novějším buď nahrazen nebo přímo zrušen.
K praxi abrogace se v historii údajně hlásila velká část islámských právních kapacit, ale neexistuje shoda na tom, co vše je zrušené či překonané (někdo abroguje méně než deset veršů, jiní klidně více než 500). Někteří právníci tvrdí, že není abrogováno nic, a to s odůvodněním, že Alláh měl moralitu lidstva rozšířit a nikoliv redukovat a na skutečnou abrogaci by nesměla být ani nejmenší pochybnost, že novější verš plně nahrazuje ten starší (těch je údajně menšina a jsou vesměs z moderní éry).
Mnozí jiní takto však abrogovali velké části koránu. Třeba známé verše meče údajně ruší až 124 mírumilovnějších veršů z raného islámského období. A snad netřeba připomínat, že pokud se to někomu nezdá, tak to je jeho problém, protože Alláh ví nejlíp co dělá.
Zde je dobré zmínit, že súry (jednotlivá zjevení) byly v době redakce koránu poskládány podle délky, nikoliv podle stáří.
Zrovna český překlad koránu je ale poskládán podle stáří, což činí jednotlivá zjevení srozumitelnější a lze také lépe oddělit období mekkánské, kdy Mohamed ještě měl tendenci kázat smířlivě a období medínské, kdy už začal získávat vliv a moc, takže si mohl dovolit mluvit a jednat mnohem otevřeněji a násilněji.
Ohledně abrogace jsou též neshody, zda něco ze sunny (tradice) může abrogovat něco z koránu a jak to případně funguje naopak.
Jak tedy můžete vidět, není to s islámem vůbec jednoduché a víceméně je v tom chvílemi až extrémní bordel …