Zahalit či nezahalit?
Odpověď zní: Halit celé tělo, včetně obličeje a rukou. Dva ze čtyřech zakladatelů hlavních sunnitských právních škol se shodli, že awrah, tedy intimní zóna, je v případě ženy všechno. Nesmí být vidět ani nehty.
Tento pohled je podpořen i koránem, kde mají ženy nechat padnout „závěs“ na svou hruď, což je chápáno jako kompletní zakrytí celého těla, protože tento „závěs“ byl upnut nahoře na hlavě a z obličeje neukazoval nic než oči či jedno oko. Jinde se zase píše, že mají ženy sklopit cudně zrak a celé se zahalit.
Ukazovat jakékoliv ozdoby komukoliv mimo nejbližší příbuzné má žena od Alláha zapovězeno. Existuje na to i hadíth, který říká, že žena je awrah (a tedy musí být celá zakryta) a když jde ven, Satan je v naději na úspěch. Nejblíže Alláhu pak žena je, když je doma.
Aby to pak nebylo úplně jednoduché, existuje tento hadíth ve vícero verzích podle toho, kdo ho posbíral, ale zásadní je, že některé řetězce předavatelů (tzv. tradentů) jsou dost kvalitní na to, aby byly autentické a hadíth tak dostal patřičnou váhu. Obecně se pak dá říct, že všude po světě se rozvinuly různé formy zahalování. Někde i s obličejem, jinde bez něj a i nejlepší učenci mají různé přístupy.
Svou roli pak v dnešní době nehraje jen islám, ale třeba i ekonomika. Když muslimka nemá na nejnovější módu, může vše vyřešit přísným zahalením. Když je pro ni třeba ve městě nemožné držet se pořád u příbuzných a musí třeba i sama do práce, je pro ni přísné zahalení jakási vstupenka ven a ochrana její cti i cti její rodiny.
Žijeme navíc v době, kdy jsou lidé pokoušeni k hříchu víc než kdy jindy. Přísné zahalení je pak jednou z možností, jak vytvořit protiváhu, a to ať už si ho žena zvolí sama či je jí to nařízeno rodinou či obcí.
V mnoha případech je pak nepopiratelná i role demonstrativního odlišení se od nevěřících.