Existují prohřešky, které doslova stornují islám dané osoby.
Je jich deset, přičemž na devíti je shoda, nad desátým (čarodějnictví) shoda není. Mrkneme na ně.
- Přidružování věcí či partnerů k Alláhovi. Obecně lezení Alláhovi do zelí.
- Uchylování se k prostředníkům při komunikaci s Alláhem. Příkladem třeba modlitba ke svatému, aby se přimluvil.
- NEpovažování přidružovačů za nevěřící. Přidružovačů k Alláhovi je spousta druhů a jsou tím myšleni buď přímo nevěřící od narození (včetně židů a křesťanů, aby nedošlo k mýlce) nebo odpadlíci od islámu. … Toliko asi k chiméře mezináboženského dialogu s islámem.
- Víra, že něčí vedení je lepší než to od proroka Mohameda. A to samozřejmě platí i pro zákony (když třeba sekulární zákony postavíte nad právo šaría či odmítáte kamenování) a platí to tudíž i pro víru dnes tak oblíbenou a zdůrazňovanou, že islám je čistě osobní záležitostí daného muslima.
- Pokud muslim nesnáší něco, co bylo uzákoněno či jinak uznáno prorokem Mohamedem, též tím svůj islám anuluje.
- Zesměšňování jakéhokoliv aspektu islámu.
- Kouzla a čarodějnictví. Zde však není konsenzus učenců nad tím, co vše se do toho počítá.
- Podpora a pomoc přidružovačům proti věřícím. Nad tímto bodem se zamyslete nejenom na individuální úrovni, ale i globálně. Může takto být vnímána například spolupráce režimu Saúdské Arábie s USA. Situace je zde velmi složitá, protože korán jasně říká, že si muslim nemá brát nevěřící za přátele, ale na druhou stranu je tu příklad proroka Mohameda, který v klidu spolupracoval i s pohanskými kmeny. Určit tak přesnou hranici nemusí být zrovna jednoduché a mnozí učenci se mohou ve svých soudech výrazně lišit.
- Svůj islám ruší i ten, kdo věří, že je nějak validní i jiné náboženství než islám. Opět snad mohu jen dodat – R.I.P. mezináboženský dialog.
- Odvrácení od učení Alláhova a absence snahy se v něm zlepšovat a jednat v souladu s ním.