Sledování pornografie.
Asi nepřekvapí, že je to v islámu zakázané (a stejně tak nepřekvapí, že patří muslimové obecně mezi největší konzumenty porna na světě, ale to už je jiný příběh).
Je to zakázané, i když je muž ženatý, a to i kdyby se na to chtěli se ženou koukat společně, protože ženy jsou slabé a lehce ovlivnitelné a něco takového by mohlo vést až k rozvodu.
Pokud muslim k něčemu takovému svolí, je považován za nedostatečně ochranářsky žárlivého, což je vlastnost, která by ho správně měla vymezovat od nevěřících. Sledování porna podporuje amorální jednání, promiskuitu a obscénnost.
Pokud někdo vidí porno jednou, je to ještě považováno za malý hřích. Setrvání v malém hříchu či jeho opakování z něj však činí velký hřích.
Platí to i o kresleném pornu. Obecně se lze odvolat na to, že věřící muž má sklonit pohled, když vidí něco nemravného a je vlastně jedno, zda to je v reálu nebo na obrázku. Takové pohledy by mu Alláh o soudném dni pěkně spočítal.
Stačí se i zamyslet nad tím, že vlastně není ani povolené, aby někdo někomu popisoval cizí ženu, a to i kdyby byla nakreslená, protože to jednoduše vede k pokušení.
Narazíme zde i na jeden ze základních principů islámského práva, jímž je blokování cest vedoucích zakázanému.
V případě kresleného porna je pak hřích paradoxně ještě znásoben tím, že kreslit živé tvory je v islámu zakázáno.
Sledováním porna se člověk stává navíc i součástí řetězce. Vytváří poptávku a tím stimuluje vznik nabídky. Stává se partnerem v hříchu.
Z hlediska islámu by měl každý, kdo je v pozici autority, tvrdě proti něčemu takovému zasáhnout.